Analýzy

12.1.2015 - Pavel Sobíšek: Tržby maloobchodu rostly v listopadu meziročně o 0,8 % včetně autosegmentu

Praha, 12.1.2015

Pavel Sobíšek: Tržby maloobchodu rostly v listopadu meziročně o 0,8 % včetně autosegmentu

Jeden prodloužený víkend a menší počet pracovních dní v listopadu zdánlivě ovlivnily chování spotřebitelů. Efekt se projevil nejen v segmentu prodejů a oprav aut, který funguje převážně na bázi pracovních dní, ale i v maloobchodě fungujícím aspoň zčásti sedm dní v týdnu. Nižší dynamika tržeb oproti minulým měsícům byla zaznamenána téměř u všech typů zboží a ve všech typech prodejen, včetně internetových. Výjimkou byly jen prodeje na trzích a ve stáncích, možná díky mírnému počasí. Zpomalení celkových maloobchodních tržeb ale není úplně překvapivé. Měsíc se totiž srovnává s listopadem 2013, kdy se někteří kupující vrhli do obchodů, aby skoupili dovezené zboží po devalvaci koruny. Z dnešního pohledu se zdá, že devalvace časově korespondovala s dlouhodobějším zvýšením útraty spotřebitelů, takže i další měsíce již budeme srovnávat s vyšší základnou. Podprůměrné meziroční výsledky letošního listopadu tedy pravděpodobně neznamenají změnu v chování domácností. Spotřeba nadále poroste, byť nijak závratným tempem.

6.12.2014 - Pavel Sobíšek: Předvánoční analýza trhu s hračkami v Česku

Praha, 6.12.2014

Kdo si hraje, nezlobí

Předvánoční analýza trhu s hračkami v Česku

 1. Spotřební výdaje domácností

K vánocům neodmyslitelně patří a jejich kouzlo spoluvytvářejí, přinejmenším v rodinách s dětmi, hračky. Na nákupech hraček pro své ratolesti české domácnosti nešetří. V roce 2013 vydala průměrná domácnost na položky spotřební skupiny „hračky, hry, sběratelské předměty“ v přepočtu na jednu osobu 751 korun. To bylo víc, než činily rodinné výdaje kupříkladu na nádobí a kuchyňské předměty, nebo knihy, nebo železniční dopravu. Podílem výdajů na hračky se Češi řadí k nejštědřejším národům v Evropě. Lze přepokládat, že se velká část ročních výdajů na hračky odehrává právě v tomto předvánočním období.

Že domácnosti na hračkách nešetří ani v době finanční nepohody, vyplývá z velké stability těchto výdajů v jednotlivých letech. V krizovém roce 2009 dosáhl podíl výdajů domácností na hračky 0.62%, což bylo přesně na úrovni roku 2013. V letech 2010 až 2012 se podíl pohyboval na velmi podobných hodnotách mezi 0.64% a 0.65%. Závěr, že domácnosti nepovažují hračky za zbytné zboží, lze učinit také z porovnání výdajů lépe vydělávajících s nízkopříjmovými. Kdo vydělává více, dává sice na hračky o něco vyšší částku absolutně, ta ovšem tvoří nižší procentuální část jeho celkových výdajů než u nízkopříjmových domácností.  Lidé s nižšími příjmy jsou zjevně připraveni uskromnit se v jiných výdajích než na hračky.

Zajímavé je srovnání výdajů na hračky mezi různými typy domácností. Nepřekvapí, že je nákup hraček doménou rodin s dětmi do 15 let, které takto v roce 2013 vydaly v přepočtu na jednoho člena domácností 843 korun. Podíl hraček na celkových spotřebních výdajích dosáhl u této skupiny 0.83% a byl téměř dvojnásobný oproti podílu u bezdětných domácností. Ve srovnání podle počtu dětí vydává za hračky v přepočtu na osobu nejvíce rodina se dvěma dětmi, u vícedětných tato částka klesá. Zdá se tedy, že příchod druhého potomka do rodiny vytváří pro nákup hraček nové podněty, ať už mají hračky kompenzovat snížení pozornosti věnované prvnímu dítěti, nebo jsou později určeny k sourozeneckým hrám. U třetího potomka stejný efekt podle všeho nefunguje. Důvodem mohou být finanční omezení vícečetných rodin, ale také skutečnost, že taková rodina začíná být hračkami zavalena.

Největší část rodinných výdajů – celých 1.23%, jde na hračky v úplných rodinách se dvěma dětmi, ale s jen jedním pracujícím členem. To se může zdát na první pohled zarážející. Důvodem ovšem nemusí být, že dvoukariérní rodiny mají tendenci své děti odbývat. Přirozenějším vysvětlením je skutečnost, že v rodinách s dětmi s jediným vydělávajícím bývá často druhý z rodičů na rodičovské dovolené nebo krátce po ní. Každopádně právě takový typ rodiny, kvůli věku dětí a preferencím rodičů, mohou hračkářství považovat za své nejlepší zákazníky.

Co si myslet o 643 korunách na osobu, které utratily ve spotřební skupině „hry, hračky a sběratelské předměty“ za loňský rok bezdětné domácnosti? Sběratelské předměty v rámci uvedené spotřební skupiny sice jsou spíš doménou dospělých než dětí, jediným vysvětelním ale nebudou. Ani pořekadlo „kdo si hraje, nezlobí“ nám přesvědčivou odpověď nedá, i když je pravdivé i ve světě dospělých. Pro věrohodnější odpověď se zastavme u výdajů jednočlenných domácností bez pracujících členů, tedy převážně samostatně žijících důchodců. Takovýto důchodce zaplatil v roce 2013 za hračky v průměru nezanedbatelných 480 korun, z toho citelně víc samostatně žijící ženy než muži. Úvaha tedy směřuje k modelu láskyplné babičky, která dopřává svým vnoučatům. Ale nebuďme nespravedliví k samostatně žijícím dědečkům. Ti, jak vyplývá z dat, zase kompenzují členům rodiny nižší výdaje za hračky vyššími peněžními dary.

 2. Výroba a export

Hračky nejsou jen spotřební položkou českých domácností, nýbrž také výrobním a vývozním artiklem s rostoucí důležitostí pro českou ekonomiku. Export skupiny hraček se v Česku za posledních pět let dvouapůlnásobil a v loňském roce přesáhl úctyhodných 45 miliard korun. Letos za první tři čtvrtletí rostl v korunách meziročním tempem 17.5%. Čtyři pětiny celkového exportu hraček tvoří podskupina stavebnic. 

Lví podíl na přírůstku českého exportu hraček nepochybně má výrobní závod Lego. Díky němu se Česko bez nadsázky stává hračkářskou velmocí Evropy. Český přebytek zahraničního obchodu s hračkami letos zřejmě přesáhne 30 miliard korun. Kromě Česka se přebytkem obchodu v této komoditě, proti Česku ovšem o řád menšímu, mohou chlubit z osmadvacítky EU jen tři další země – Maďarsko, Slovensko a Malta. Objemem exportu hraček jsme před dvěma lety dokonce přeskočili Německo, dříve největšího exportéra ze zemí EU-28. Dvě třetiny exportu českých hraček míří na ostatní trhy EU, ale na exportu hraček celé EU mimo tento ekonomický blok dosahuje český podíl celých 40%. Ano, i Čínu zřejmě dobývá v Česku vyrobené Lego a náš podíl na exportu hraček z EU do této země loni dosáhl neuvěřitelných 69%.

Čeští výrobci hraček samozřejmě neslaví úspěchy jen za hranicemi. Až před vánoci svým nákupem přispějeme ke zhruba desetimiliardovému ročnímu obratu tuzemského maloobchodního trhu s hrami a hračkami, můžeme tak učinit s dobrým pocitem, že tím nejen uděláme radost svým potomkům, ale také dost pravděpodobně podpoříme český průmysl.

10.11.2014 - Patrik Rožumberský: Vnímaná inflace UniCredit Bank v říjnu dosáhla stejné hodnoty jako inflace celková, tedy 0,7%

Praha, 10.11.2014

Patrik Rožumberský: Vnímaná inflace UniCredit Bank v říjnu dosáhla stejné hodnoty jako inflace celková, tedy 0,7%

Říjen přinesl v souladu s konsensuálním odhadem na trhu zastavení trendu předchozích tří měsíců, během nichž meziroční inflace posilovala. Ve směru nižší meziroční inflace působily zejména ceny alkoholických nápojů a některé položky ve skupině rekreace a kultura. Naopak ve směru jejího dalšího zrychlování hrály největší roli ceny pohonných hmot, které sice meziměsíčně poklesly, ovšem zdaleka ne o tolik, jako v loňském říjnu. Podstatné ovšem je, že z domácí ekonomiky stále přicházejí pouze velmi slabé inflační impulsy, které navíc tlumí klesající ceny dovážených surovin a paliv. K tomu se vyčerpává efekt oslabení koruny z konce loňského roku. Inflace tak zřejmě bude postrádat sílu k dalšímu růstu i v nejbližších měsících. Mírnému zrychlení inflace však na začátku příštího roku pomůže nízká základna z letošního ledna, která by mohla vytáhnout inflaci nad jedno procento. Během celého příštího roku pak očekáváme, že inflace nepřekročí dvě procenta.

10.11.2014 - Pavel Sobíšek: Podíl nezaměstnaných se v říjnu snížil na 7,1%

Praha, 10.11.2014

Pavel Sobíšek: Podíl nezaměstnaných se v říjnu snížil na 7,1%

Trh práce v říjnu pokračoval v oživování. Letošní říjnový pokles počtu lidí bez práce o bezmála 9.5 tisíce osob byl historicky k vidění v uvedeném měsíci pouze jednou, a to v roce 2007. Také další statistiky potvrzují příznivý vývoj. Na pracovním trhu dochází k větším pohybům s tím, jak vznikají nová místa a pracovníci jsou připraveni ke změnám. Počet volných míst je nejvyšší od roku 2008. Počet i podíl nezaměstnaných se v říjnu dostaly na úroveň před poslední recesí v české ekonomice. K udržení příznivých trendů pro listopad pomůže současné mírné počasí, které udrží v běhu sezónní práce. Na konci roku uvidíme obvyklý sezónní nárůst nezaměstnanosti, přesto by podíl nezaměstnaných nemusel překročit 7.5%, což by bylo o 0.7 procentního bodu pod loňskou úrovní. Zatím existují slušné šance, že se poptávka po nové pracovní síle protáhne nejméně do začátku příštího roku.

6.11.2014 - Patrik Rožumberský: Průmyslová produkce v září meziročně posílila o 8,3%. V běžných cenách průmyslové tržby vzrostly meziročně o 11,8% a nové zakázky přidaly 15%

Praha, 6.11.2014

Patrik Rožumberský: Průmyslová produkce v září meziročně posílila o 8,3%. V běžných cenách průmyslové tržby vzrostly meziročně o 11,8% a nové zakázky přidaly 15%

Výsledek průmyslové produkce za září dává rychle zapomenout na nečekaně silný propad v předchozím měsíci. Dynamika růstu překonala i nejvyšší odhad na trhu a vrátila se k úrovním pozorovaným na začátku léta. Posun meziročního růstu průmyslu zpět do kladných hodnot jde ruku v ruce s návratem výroby aut zpět k dvouciferným meziročním přírůstkům a dokládá, že srpnový výpadek šel především na vrub celozávodním dovoleným. Z odvětví, které se vyhnuly přechodnému poklesu v srpnu a dlouhodobě vykazují solidní přírůstky patří výroba počítačů, rafinerské zpracování ropy a chemický průmysl. Na opačném pólu stojí farmaceutický průmysl, výroba oděvů a těžba surovin, kterým se letos nedaří naplňovat objemy produkce z loňského roku. Vyhlídky na další vývoj průmyslu v Česku a západní Evropě se nadále různí. Zatímco průmysl eurozóny se potýká s citelným zpomalením, český průmysl, jak naznačuje vývoj nových zakázek i vývoj předstihových ukazatelů, tvrdé přistání nečeká.

O přechodném charakteru srpnového oslabení v české ekonomice vypovídá i statistika zahraničního obchodu. Meziroční zlepšení přebytku v září se oproti srpnu citelně zvýraznilo a dynamiky exportu i importu se vrátily zpět k dvouciferným hodnotám. Na zvýšení přebytku se přitom zhruba stejnou měrou podílel nižší dovoz ropy a plynu a vyšší přebytek v obchodování se stroji a dopravními prostředky.

Aktuální čísla z české ekonomiky zvyšují šance na to, že si HDP ve třetím kvartálu udrželo meziroční tempo z druhého kvartálu.

Mobile Phones
Smart Banking

- jednoduchý a pohodlný způsob ovládání účtu

- nejrychlejší přihlášení pomocí Vašeho otisku prstu

- zdarma ve všech kontech a výrazně šetří poplatky za transakce

nebo nebo
Spinning wheel animation

Loading